Pásový dopravník u Mokré

Oranžovou čarou je vyznačen pásový dopravník ze zásobníku vápence na kraji velkolomu (na severu), přes hřbítek kopce až k přesýpací stanici č. 2, kde se téměř kolmo lomí a zatáčí k východu přes dvojici mostů do areálu cementárny a vápenky.

Pásový dopravník na kamenivo o délce cca 1350 m se nachází mezi velkolomem nad dvojobcí Mokrá-Horákov a cementárnou a vápenkou na katastru městyse Pozořic v Jihomoravském kraji.

Historie

Výstavba cementárny započala v roce 1961 otevřením lomu a přípravnými pracemi v okolí, dokončena byla v roce 1968. Není zcela zřejmé (uvítáme bližší informace, vzpomínky pamětníků apod.), zda byl pásový dopravník součástí původní stavby, vzhledem ke kapacitě cementárny přes 1,2 milionu t produktů (cement, vápno, vápenec) ročně je však nepravděpodobné, že by byl vytěžený materiál (vápenec, slepence) převážen do závodu nákladními auty po úzké silnici skrz obec.

Pravděpodobně strategické rozhodnutí o výstavbě cementárny v chráněném amfiteátru v údolí potoka Roketnice umožnilo dovedení železniční vlečky ze stanice Blažovice průsmykem přes obec Sivice až do závodu, nicméně stísněné a strmé údolí neumožnilo přivést koleje z této strany až k velkolomu, který se nachází 1,5 km severním směrem od cementárny v předhůří Drahanské vrchoviny a na okraji Moravského krasu. Údolní cesta vedla skrze hustou zástavbu obce Mokrá-Horákov, která znemožňovala výstavbu železniční trati nebo kapacitní silnice, proto přicházela do úvahy doprava vápence lanovkou, tunelem či dopravníkem. Při vzdálenosti cca 1350 m mezi velkolomem a závodem se nakonec řešení s dopravníkem tvořeným gumovými pásy jevilo jako nejvýhodnější, umožňující plynulou dopravu kameniva bez nutnosti přemísťovat velké objemy zeminy nebo budovat náročnou lanovou dráhu.

Popis

Pásový dopravník je tvořen dvojicí nezávislých gumových dopravních pásů o šířce cca 100 cm, nesených ve výšce cca 1,5 m nad zemí (případně na mostní konstrukci) ve směru tam (ložené) a 0,5 m ve směru zpět ocelovými konzolemi s otočnými koly. První část dopravníku o délce cca 1 km vychází z podzemí zásobníku vápence ve velkolomu (350 m n. m.) a v přímém směru jej přes hřbet kopce (381 m n. m.) spojuje s přesýpací stanicí č. 2 na úbočí údolí Roketnice (335 m n. m.). Zde se kamenivo přesýpá na další pásy, vedoucí po mostě nad potokem Vlčákem a menším mostě nad lesní cestou nad závodem ažd o areálu závodu (300 m n. m.), kde dochází k další distribuci materiálu do jednotlivých provozů.

Dopravník je v celé délce oplocen a přístup k němu je zapovězen. Poblíž zlomu nivelety v severní části dopravníku se na východní straně oploceného průseku nachází opuštěný vodojem na užitkovou vodu.

Začátek dvojice dopravníkových pásů je u krytého (dříve však volného) kuželového zásobníku suroviny na okraji lomu v Mokré. To, co vypadá jako pomačkané roury, jsou plechové kryty horního pásu.

Ze zásobníku kameniva pod silnicí vedou oba transportní pásy pod zemí. Vypadají jako obrovská lesklá stonožka, která vylézá ze své škvíry pod kamenem.

Hned zpočátku překonává dopravník převýšení přes 35 m, které by činilo nákladním autům na silnici značné problémy, o klasické železnici ani nemluvě.

Neúnavný pracant táhne nadrcené kamení po svahu vzhůru k nebi s pravidelným skřípotem. Jeho pásy mizí kdesi v lese za obzorem.

V nejvyšším bodě své dráhy dosahuje dopravník výšky 381 m nad mořem. Středem stepně travnatého průseku prochází lehce zaprášeným, ale jinak nerušeně přírodním lesem.

Kromě schopnosti zdolávat prudké svahy je pásový dopravník výhodný také díky své schopnosti kopírovat terén se všemi jeho nerovnostmi. Narozdíl od pozemní lanovky tak nepotřebuje přemisťovat mnoho zeminy pro srovnání sklonu.

Zhruba v polovině svojí délky se pásový dopravník sklání do údolí potoka Roketnice a blíží se na dohled cementárně a vápence.

Sklon na dno údolí by zde byl ovšem příliš strmý, proto s trasportem pomáhá přesýpací stanice č. 2, ve které kamenivo přepadává z jednoho pásu na druhý a v ostrém úhlu míří na most nad potokem Vlčákem.

Dopravník i přesýpací stanice jsou v nepřístupném prostoru. Ale ne zase tak moc.

Příhradový dopravníkový most nad potokem Vlčákem dosahuje slušné výšky 20 m.

Romantika s lampičkami skoro jako na Ponte della Paglia v Benátkách. Nebo aspoň na Ponte della Libertà tamtéž.

V posledním úseku se dopravník ještě jednou zvedá na mostní konstrukci nad cestu vedoucí kolem cementárny. Dál už se cesty kameniva větví do mnoha směrů.